Džudýýny výlety

Vypíná se do dálky na skalnatém vrchu nad stejnojmenným městem a řekou Ohří nedaleko Karlových Varů. Hrad i město dostaly jméno po mohutném meandru ve tvaru ohnutého lokte. Tento opevněný celek býval často nazýván "klíč ku Království českému".

Historie

Na počátku třináctého století tu byla postavena hradní pevnost. Chránila české pohraničí před průnikem německých záborových úředníků. Hrad Loket měl nejen svůj strategický význam, ale Král Václav I. na Lokti přijímal důležité návštěvy a vedl státní jednání.

Často zde pobývali i členové panovnického rodu Lucemburků. V neklidných dobách sporů se šlechtou se tu ukrývala královna Eliška s dětmi. Když se rozšířilo, že chce svého syna prohlásit za krále a vládnout jeho jménem, přitáhl k Lokti král Jan Lucemburský. Vstup do hradu si vymohl násilím. Eliška byla vykázána do Mělníka (Mělník byl věnné město českých královen). Tříletý kralevic Václav, pozdější král a císař Karel IV., byl v Lokti nejprve vězněn v kobce, pak jen hlídán. Svou matku neviděl tři roky.

Navzdory těmto zážitkům si budoucí král místo oblíbil. Karel IV. v roce 1333 hrad ve svém návrhu zákoníku Majestas Carolina zahrnul mezi nezcizitelné hrady (stejně jako například Karlštejn).

V dobách husitských válek se Loket přidal na stranu císaře Zikmunda. Dvakrát byl husity obléhán (1420 a 1427), ale nikdy dobyt. V té době došlo k rozepřím mezi městem a hradem a hrad Loket dobývají roku 1429 měšťané. Spory přetrvávají po několik let a v roce 1434 císař Zikmund zastaví hrad svému kancléři Kašparu Šlikovi. Spory s městem se ještě více vyostřují. Šlikové se v šestnáctém století staví proti Habsburkům, proto je jim konfiskován majetek a Loketský hrad přechází pod město, které stálo na habsburské straně. Město Loket později vládne celému kraji.

Během třicetileté války hrad i město ovládli císařští vojáci, hrad byl několikrát zkonfiskován. V dalších letech znovu obléhán. Následují dvě morové vlny. Hrad Loket ztrácí svůj význam a je využíván jako trestnice a vězení. Probíhají necitlivé přestavby a roku 1810 dokonce dojde ke zboření starého hradního románského paláce.

V dobách romantismu hrad i město Loket nakrátko ožívají. Velmi často sem zajíždí nadšený návštěvník J.W. Goethe. Ve společnosti své mladičké Ulriky tu slaví své 74. narozeniny.

Trestnice na hradě je zrušena až ve dvacátém století. Část hradního areálu je již tehdy využívána jako muzeum. V roce 1950 je historické jádro města Lokte s hradem prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. V devadesátých letech byl hrad předán do správy opět městu, které pořádá na hradě a v jeho okolí mnoho kulturních a společenských akcí.

Co mohou návštěvníci na hradě zhlédnout

První zajímavost návštěvníky čeká již za druhou vstupní branou. Najdeme tu torzo jednoramenného kříže, který stával v Lokti nad Cínovým potokem. Na tomto místě stojí od roku 1639 na památku zavražděného starosty města Karlovy Vary. Druhý, gotický kříž, byl do roku 1926 součástí opěrné zdi kostela sv. Jana. Okolo křížů leží koule do katapultu, které tu zanechalo švédské vojsko po obléhání Lokte za třicetileté války.

Gottstain

Loketské nádvoří hlídá vládce Loketských skal, kamenů a podsvětí, Gottstain. Má dlouhý, rovný a dopředu načesaný plnovous. Na sobě splývavý lněný oděv a v ruce za zády obrovský kyj. Těžko z jeho výrazu odhadneme, co má za lubem. A ti, kterým se Gottstain zjevil, nám to neprozradí, neboť zmizeli beze stopy.

Naopak štěstí mají všichni, kterým se jeho postava zjeví na hladině řeky Ohře. Mohou pak počítat s tím, že budou mít rok hojnosti a budou pod jeho ochranou. Ten, kdo se dotkne špičky vousů sošky Gottstaina, bude si přát dobrý úmysl a zanechá zde symbolický peníz, tomu se jeho přání vyplní. Není však dobré dotýkat se kyje. To Gottstaina rozezlí a dotyčného stihne krutý trest.

Markrabský dům

Karlovarsko odedávna oplývalo bohatými nalezišti kaolínu, jílů a hlíny. Českým podnikatelům nebyla udělována privilegia na výrobu porcelánu, aby nedošlo k ohrožení monopolního postavení vídeňských dílen v rámci habsburských zemí. České porcelánky byly jen soukromými dílnami, jejich zboží bylo označováno jako kamenina, fajáns či jemná anglická pórovina.

Expozice porcelánu na hradě Lokti obsahuje dekorační i užitkové předměty z nejstarších porcelánek, ale i umění či nádoby současné. Lázeňské koflíky, porcelánové hlavičky panenek, rozmanité sošky, kávové soupravy a porcelánové malované desky, toaletní soupravy s čínskými motivy, vázy i dekory atd.

Hejtmanství

V přízemí hejtmanského domu pod barokními klenbami uvidíte ukázky tří stavebních slohů. Gotické zdivo z doby Václava IV., románské hradby a zbytky krbu z dob renesance. Expozice archeologie návštěvníkům ukazuje hlavně vykopávky z hradu a jeho okolí. Velký kámen ve vitríně je maketou nejstaršího meteoritu na světě. Ten dopadl na zdejší nádvoří v roce 1422. Spatříte tu nejrůznější děkovné a obětní předměty, ale i mince či drobné plastiky. V patře jsou k vidění restaurované nástěnné malby z počátku 15. století. Znázorňují pohled za hradby do zahrady, kde rostou ovocné stromy, květiny a poletuje ptactvo.

Křídlo při věži

Tady návštěvníci zhlédnou tyčové zbraně, horské dělo z majetku karlovarských ostrostřelců, plátová zbroj a umělecky zdobené palné zbraně. V obřadní síni a slavnostním sále dnes často hrají muzikanti.

Útrpné právo

Nejpůsobivější částí expozice jsou prostory, kde bylo vykonáváno útrpné právo - mučení s přesně vymezeným postupem. Obžalovaný se po jeho aplikaci většinou ke všemu doznal. Ze čtyř pater bývalého vězení se ozývá křik, sténání a skřípání. V jednotlivých kobkách pohybující se figuríny v životní velikosti předvádějí různé způsoby mučení.